Ahoj, jsem Háňa a chtěla bych vám ukázat, že i ti z vás, kteří jako já nenechají dopustit na tradiční techniky ruční kresby nemusí zoufat a směle mohou zrealizovat svoje nápady. Jak postupuju při zrození potisku já s využitím ruční kresby jako pilíře návrhu, vám ukážu na svém posledním obrázku „VyMetal“ v původním znění „Metálista“.
Výhodou techniky, kterou používám je, že s ní na počátku můžete pracovat prakticky kdekoliv vás napadne a kde máte s sebou zrovna tužku a kus papíru, případně rovnou fixy. Samozřejmostí je nejprve nalézt vhodnou myšlenku, na což bohužel nemám 100% radu, jak na to. Mnohdy je to pouhá náhoda, kdy vás zkrátka políbí múza na čelo a důvtipná myšlenka je na světě. Každopádně nejdůležitější je neustále se dívat kolem sebe. Pozorovat lidi, reklamy, prohlížet internet a nechat se inspirovat vším, co vidíte a slyšíte.
Mé návrhy vznikají v podstatě v pěti hlavních krocích:
1. Nápad a sbírání informací
Přemýšlela jsem dlouho co vytvořit. Pravdou je, že ze světa hudby moc potisků vytvořeno nebylo, a tak se vlivem několika asociací zrodilo nejprve slovo „Metálista“ a nápad dostával v hlavně svůj vizuální charakter. Nedílnou součástí byl v tomto případě i web a hledání toho, jak vlastně opravdoví metalisté vypadají, co nosí za tetování, oblečení jaké mají vlasy apod. Obrázek, i když využívám stylizaci, by měl využívat jistou míru reality. Chci, aby se obrázek líbil právě cílové skupině lidí, která poslouchá daný žánr, a tak je důležité, aby obsahoval do jisté míry charakteristické prvky metalu.
2. Papír a tužka – první skica
Nejtěžší část je tedy hotová a teď konečně k té realizaci. Já osobně preferuji více ruční kresbu před digitální, a proto vždy začínám s papírem a tužkou. Můžu ji použít kdekoliv, ať už doma nebo venku, kde není přístup k počítači nebo tabletu. I skuteční komiksoví umělci pracovali a mnohdy i pracují nejprve technikou ruční kresby s nástroji jako jsou papír, tužka, fix či tuš. Nejprve tedy kreslím tužkou podobu Metálisty. Chlapíka poslouchajícího drsnou hudbu. Je to mnohdy pokus omyl. I když mám v hlavě myšlenku, jak by mohl obrázek vypadat, často se jeho konečná podoba vytváří až přímo na papíře, kde zkouším různé podoby charakteru, přidávám nebo ubírám detaily podle fotek skutečných drsných chlapíků nebo vlastní invence až do té doby, než jsem spokojená. Samozřejmě nezapomínám ani na smeták, který v tomto případě hraje klíčovou roli. Není to pořád ono. Přidávám tedy ostny na rameno a pavouka na koště. :)
3. Fix – klíčová fáze
Následně přichází na řadu fix, který dodá náčrtu konečný styl kresby. Je to vlastně nejdůležitější krok z celé práce. I když by se někomu zdálo, že prostě jen obtáhnu, co jsem nakreslila tužkou, není tomu tak. Mnohdy se až tady rozhodnu něco přidat, některou linku zesílit či vůbec nedělat. Často až tady dokreslím i detail, který mě právě napadne, protože jak řekl slavný architekt Mies van der Rohe „Bůh je ukryt v detailech“ a právě to je někdy to, co kresbě může chybět a dodat jí živost.
4. Vektorizace: Z papíru a pixelů do linek a vektoru
Pokud usoudíte, že je kresba hotová, dostanete se ke kroku, kde se počítači už prostě nevyhnete. Je potřeba kresbu dostat nějakým přenosovým zařízením do počítače (sken či foťák) a pak kresbu zvektorizovat. Než kresbu budete ale fotit, nezapomeňte vygumovat veškerou tužku z papíru, aby na papíře nezůstaly rušící zbytečné čáry. Je-li obrázek v digitální podobě, připravím ho před převodem do vektorů nejprve ve Photoshopu pomocí nástroje „Úrovně“ (Obraz > Přizpůsobení > Úrovně), kde umocním černou (stíny) posunutím jezdce více doprava a naopak i bílou (světla) posunutím vlevo tak, aby na obrázku byla jen kresba a žádné další šedé rušící šumy, které mohou vzniknout při přenosu a překážely by u vektorizace. Případně obrázek oříznu jen na okolí kresby.
Když mám hotovo, otevřu si Illustrator a objekt si zvektorizuji přes volbu „Živá vektorizace“. Buď lze využít některou z přednastavených možností jako Komiksová kresba, Černobílé logo, Výchozí nebo využít vlastní nastavení, jak je popsáno v článku od inmaxe. V podstatě jde o to, nalézt vhodné nastavení, aby nedošlo k přílišné ztrátě detailů. Poté označím obrázek a dám volbu „Rozdělit“, která se objeví na horní liště po převodu do vektorů a odstraním zbytečné bílé pozadí. Zbytek bílé plochy ponechám pro obarvení obrázku.
5. Blížíme se k cíli – barva a písmo
Jakmile je obrázek konečně ve vektorech, je to jen na vlastní fantazii jakou barevnou podobu dostane. Vzniklé bílé plochy libovolně obarvím. Nezapomeňte však na to, že pořízená fotka obrázku byla v barevném prostoru RGB, ale k tisku je potřeba CMYK. Proto než začnete s obarvováním, je potřeba přes volbu Soubor > Barevný režim dokumentu > CMYK barva změnit barevnost na tiskové barvy. Jinak se budete možná hodně divit, že křiklavé barvy v RGB by ve CMYK tisku vypadaly úplně jinak.
Bastardí trička se ve výsledku tisknou v barvách Pantone. Tyto barvy vybírá podle vzorníku až Bastard při finalizaci dat do tiskárny. (pozn. Bastardu)
Barva ale mnohdy není to, co je potřeba obrázku k jeho dokončení dodat. Někdy jako i tady dělá final i nápis s vhodně vybraným fontem. Původní návrh byl „Metálista“. Bylo tedy na místě najít nějaký vhodný font podobající se právě písmům z metalových plakátů a tím umocnit hudební styl. Jak ale mnozí vědí, každý přemýšlí jinak a je dobré návrh někdy ukázat před realizací jiným lidem, které napadne něco dalšího. Nebraňte se tvrdohlavě cizím názorům, můžou vám i pomoct k dalšímu nápadu. Proto se díky veřejnému hlasování stal z Metálisty „VyMetal“, který zkrášlí trička metalových nadšenců.
I když možná můj postup vypadá složitě, není tomu tak. Rozhodně, pokud máte rádi kresbu jako takovou, je na ni v tomto stylu práce dostatek prostoru. Nemusíte zoufat pokud třeba nevlastníte tablet, ale chtěli byste něco zkusit vytvořit. Jde to i bez toho a není to překážka. Naopak, takhle můžete nakreslit svůj nápad třeba i na metalovém koncertu a nemusíte čekat, až dorazíte domů k počítači :)
Ahoj, jsem Dežik a vítám Vás u svého druhého blogpostu. Chtěl bych se věnovat práci s vrstvami a to od úplné píky. Pamatuji si totiž, že právě vrstvy pro mě byly absolutní španělskou vesnicí a jejich pochopení pro mne bylo něco jako objevení zlatého pokladu. Dole najdete video, které tento tutoriál dále rozšiřuje. Začneme otevřením nového dokumentu (Ctrl+N).
V pravém dolním rohu je okno nazvané "Vrstvy" nebo "Layers" a to je pro nás klíčové. S novým dokumentem se nám otevřela první vrstva, která se jmenuje "Pozadí" nebo "Background", doporučuji do této vrstvy nepracovat a nechat si ji jako pojistku. Uděláme si novou vrstvu. Můžeme použít dva způsoby, první je klávesová zkratka "Ctrl + J", která nám zduplikuje již vytvořenou vrstvu "Pozadí / Background" a nebo kliknutím na druhou ikonku zprava v pravém dolním rohu (hned vedle ikonky koše) pojmenovanou "Vytvořit novou vrstvu / Create a new layer". Tato funkce nám udělá novou prázdnou vrstvu.
Vrstvy přirovnávám k průhledným fóliím, které se postupně skládají na sebe. Podle toho, jak zakryjeme/popíšeme vrchní "folii", tak bude vidět obsah spodních "fólií". Ukážeme si to na následujícím obrázku. Do vrstvy č. 1 udělám křížek a do vrstvy č. 2 červené kolečko, které nám zakryje křížek, protože se vrstva č. 2 nachází nad vrstvou č. 1.
Pořadí vrstev můžeme změnit chytnutím vrstvy, tažením a vsunutím vrstvy mezi požadované dvě. Vrstvy a skupiny (níže) se dají přejmenovat a to dvojklikem na jejich název, přepsáním a potvrzením pomocí klávesy "enter".
Pro lepší přehlednost se vrstvy dají i seskupovat. Jsou na to dva způsoby. 1) Kliknutím na tlačítko "Vytvořit novou skupinu / Create a new group". Vytvoří se nám nová skupina, do které si můžeme přesunout vybrané vrstvy (pozor, pro skupiny platí stejné pravidlo jako pro vrstvy - čím výš je položená, tím je více vidět a taktéž vrstvy v ní). 2) Další způsob je označení vrstev, které chceme mít seskupené, a stisknutí kláves "Ctrl+G". Zobáčkem si skupinu zavíráme a otevíráme, abychom viděli, které vrstvy jsou uvnitř. Pokud chci udělat ze skupiny jednu vrstvu, označím vrstvu a použiji klávesy "Ctrl+E". Když si chci skupinu zachovat, ale zároveň z ní udělat vrstvu, stlačím "Ctrl+Alt+E". V tomto případě se vrstva obtiskne a skupina zůstane zachována.
Poslední, o čem chci mluvit a co je mou oblíbenou funkcí, je barevné zvýraznění vrstev a skupin. Najdeme si vrstvu nebo skupinu, kterou chceme zvýraznit, klikneme na ní pravým tlačítkem myši a dole si najdeme barvu, kterou budeme zvýrazňovat. Hodí se to například pro práce určené sem na Bastard.cz, kde je limit 5 barev.
Nezapomeňte zhlédnout i video níže, které dále rozvíjí zmiňované poznatky a ukazuje je v praxi. Vrstvy toho samozřejmě umí mnohem a mnohem více, ale to už je na další tutoriál. Tak ať vám to s těmi vrstvami jde! ;)
U jednoho z mých posledních designů se nedávno objevil dotaz, jak jsem udělal „ty barevné přechody, co vypadají jak vodovky“, tak aby byly tisknutelné. Není to nic složitého. Jde o jednoduché vytvoření textury a následně její aplikaci v designu. Otázku tisknutelnosti sítotiskem řeším až ve finále, a to např. použitím polotónu.
Správně použitá textura dodá návrhu organičtější nádech a šmrnc. Na ukázku použiji jednoduchý nápis, který namaluji pomoci štětce a akrylové barvy na papír. Počkám až vše zaschne a následně oskenuji. Já osobně používám rozlišení o velikosti 600dpi a stupně šedi.
Oskenovaný obrázek otevřu ve Photoshopu. Pomocí nástroje křivky (CTRL+M) přidám na tmavosti tak, aby byl nápis výraznější. Zároveň zvýším světlost tak, aby bylo pozadí bílé a aby se odstranily nežádoucí prvky, jako např. stíny na papíru a různé nečistoty (obr. 1).
Teď přejdu do záložky Kanály (obr. 2a) a tady kliknu na symbol přerušovaného kolečka „načíst kanál jako výběr“ (obr. 2b). Následně zmáčknu CTRL+SHIFT+I, čímž se invertuje daný výběr a zkopíruji ho stlačením CTRL+C.
Požadovanou texturu teď můžeme aplikovat v designu. Na ukázku si otevřu nový dokument (CTRL+N) a použiji zkratku vložení CTRL+V. V dalším kroku podržím CTRL a kliknu na náhled dané vrstvy s texturou (obr. 3). Tím se mi vytvoří její výběr, zmáčknu SHIFT+F5 a odklepnu OK. Teď můžu objekt umístit, kam potřebuji, zvětšit, zmenšit, nebo kolorovat prostřednictvím funkce překrytí barev (dvojklik na danou vrstvu, v kolonce "překrytí barvou" otevřít barevný obdélníček a nastavit požadovaný odstín).
Na závěr bych ještě ukázal další jednoduchou manipulaci s texturou, kterou můžeme použít při úpravě fotografií, nebo vytváření prezentace s designem. Zhotovím si další texturu oskenováním čistého akvarelového papíru. Jemně upravím křivky a uložím jako obrázek. V již otevřeném dokumentu s nápisem přejdu na Soubor > Umístit a vložím obrázek papíru. Ve výběru „režim prolnuti“ zvolím násobit (obr.4).
Hotovo! Vyzkoušejte když tak i ostatní módy prolnutí.
Textury se také můžou kombinovat mezi sebou, samozřejmě všeho s mírou ;)
Ahoj, jsem Dežik a chtěl bych Vám ukázat, jak postupuji, když dělám nějaký design určený na triko. Budu rád, když Vás nějakým způsobem inspiruji či nasměruji. V mém „tutoriálu“ bych se chtěl zaměřit hlavně na práci se světlem, což si myslím, že je jedna z nejdůležitějších věcí v grafice. Pro začátek bych chtěl konstatovat, že hodně věcí, které budu popisovat, jsem se naučil od mistrů grafiků, jako jsou například Rax, Ladis, Inmax, apod. Vše je děláno v Adobe Photoshop a následně vektorováno v Adobe Illustrator.
Náčrt návrhu
Jakožto velikost plátna pro Freddyho jsem zvolil 3 000 x 5 000 pixelů. A v prvním kroku si, do nové vrstvy (Ctrl + J) načrtnu motiv. A to tak, že si vezmu 100% tvrdý štětec o velikosti třeba 2 px a začnu čmárat. Když jsem s náčrtem spokojený, obtáhnu náčrt větším štětcem (kolem 5 px).
Obarvení návrhu
Teď přichází řada na základní barvy. Opět štětec libovolné velikosti a 100% tvrdosti, kterým maluji do nové vrstvy, kterou si přetáhnu pod vrstvu s obtaženým náčrtem. Pro každou barvu volím novou vrstvu.
Práce se světlem
Takže základní barvy bychom měli. Teď se dostáváme k jádru věci – světlo, to maluji tvrdým, malým štětcem. Světlo nám pomůže udělat Freddyho plastičtějšího. Nějaké detaily světlem vytáhneme a něco zase zahalíme do stínu, čímž tomu dáme větší hloubku. V tomto případě je potřeba si uvědomit, kolik a jaké zdroje světla chceme použít. Já jsem zvolil takové bílé, lehce nažloutlé světlo, jehož barvu jsem pak použil i na peříčka. Imaginární zdroj světla mám někde vlevo nahoře (z našeho pohledu). Barva světla Vám pomůže dát motivu požadovanou atmosféru. Můžete použít i více zdrojů světla a každé směrovat z jiného úhlu, ale myslím si, že každé nové světlo vyžaduje i větší cit grafika. Je potřeba respektovat dráhu světla v ohledu na Freddyho rysy. Například by se světlo nemělo objevit za jeho uchem apod. Občas dělám i to, že si myší simuluji cestu světla. Na pozadí jsem si dal černou barvu, která znázorňuje barvu trika, pro lepší představu.
Tvorba stínů
Jedna z posledních věcí jsou stíny. Stíny si dělám do nové vrstvy, kterou poté seskupím s vrstvou s náčrtem. Pro stíny platí to samé, jako pro světlo a to respekt světelného zdroje! Štětec si navolím opět 100% tvrdý, ale zmenším si krytí na něco kolem 10%. To, co je dál od světelného zdroje, tam přejedu štětcem víckrát a udělám oblast tmavší, to platí i pro oblasti, které sice nejsou daleko od zdroje, ale zákonitě na ně světlo nedopadá (spodní část paže, oblast za uchem, atd.). Pomocí stínů můžete tvořit další detaily, jako já například vytvořil ohyby svetru.
Tak to by bylo ve zkratce vše. Toto téma chce asi trochu cviku, ale myslím si, že po pár tazích všemu přijdete na kloub. Doufám, že jsem Vám tímto popisem nějak pomohl a že jsem vše správně vysvětlil a budu se těšit na Vaše reakce. Takže dobré světlo a pohodový den Vám přeji :)
Keď som sa začal zaujímať o tvorbu návrhov na trička, sledoval som veľké množstvo grafík. Nakoľko som bol nový v tomto svete (a ešte stále tomu tak je), snažil som sa učiť pozorovaním rôznych technik a štýlov. Narazil som však na jeden rozpor. Vedel som totiž, že pri grafike tlačenej sieťotlačou sa nemôžu používať prechody, no ja som ich aj tak na veľkom množstve návrhov videl. Po nejakom tom čase strávenom hľadaním, sa ku mne dostala jednoslovná odpoveď: POLOTÓN - ilúzia monochromatického prechodu, vytvorená rovnomerným rozmiestnením bodov na ploche.
V tomto príspevku sa teda pokúsim o čo najjednoduchšie popísanie postupu, s ktorým tvorím polotóny vo svojich grafikách. Pracujem v programe Adobe Photoshop.
Otvorím si dokument s už pripravenou kresbou návrhu. Ja osobne, používam tmavo šedé pozadie, aby mi monitor toľko neťahal oči. Následne vytvorím novu vrstvu pomocou klávesovej skratky CTRL+SHIFT+N (odporúčam sa naučiť používať skratky, šetria čas), kvôli prehľadnosti ju pomenujem „Tieň“.
Zvolím si nástroj ŠTETEC ( skratka B), čiernu farbu, nastavíme krytie podľa potreby (ja som použil 25%), a vytvorím požadovaný tieň (obr. 1). Každým ťahom je tmavší a tmavší (o množstvo percent, ktoré sme zadali). Preto ak chceme docieliť jednotného odtieňa, musíme ho spraviť jedným ťahom. Ďalšou možnosťou je vytvoriť si vrstvu a namiesto nastavenia prehľadnosti u štetca, ju nastavíme u vrstvy (nevýhodou tohto spôsobu je to, že vrstva musí byť prekrytá ďalšou vrstvou, pretože štetec má stále rovnaké krytie). Pri neskorších návrhoch som začal využívať kombinovanie týchto dvoch metód podľa toho ako sa hodí. Vyber je teda na Vás. Dopracujeme sa k takémuto niečomu (obr. 2).
Dôležitý základ na tvorbu polotónu máme pripravený. Teraz klikneme na vrstvu „Tieň“, zvolíme si nástroj VÝBER (M), a označíme sním celú plochu s tieňom. Následne výber skopírujeme klávesovou skratkou CTRL+C.
V ďalšom kroku klikneme na Súbor > Nový (CTRL+N). Režim farby zvolíme stupne šedi (obr. 3) a dáme OK. V novom dokumente, použijeme skratku pre vloženie skopírovaného objektu CTRL+V.
Teraz dôjde k vytvoreniu samotného polotónu. Klikni Obraz > Režim > Bitová mapa. Objaví sa takáto tabuľka (obr. 4). Vyberieme polotónovy raster, a následne si zvolíme hustotu a tvar polotónov. V tomto prípade som použil hustotu 35 a ako tvar čiaru. OK. A tadáá, polotón je hotový. Teraz už len ostáva dostať ho do nášho dokumentu s návrhom.
Bitmapu opäť prevedieme do stupňov šedej, teda Obraz > Režim > Stupne šedi a OK. K tomu aby sme mohli polotóny preniesť do nášho návrhu dáme vo vrchnej lište Výber > Rozsah farieb, zaškrtneme políčko invertovať, klikneme pipetou na bielu farbu (môžeme spraviť výber aj bez invertovania, ale pri tom ako sú polotóny drobné, je pohodlnejšie kliknúť na väčšiu plochu :)) a OK (obr. 5). Zostava už len stlačiť CTRL+C.
A sme vo finále. Prejdeme do dokumentu s naším návrhom. Tu polotón vložíme (CTRL+V) a pomocou nástroja PRESUN (skratka V) ho už len prenesieme na správne miesto a okolorujeme :) (obr. 6).
Celý postup sa môže zdať byť trošku zložitejší, ale koniec koncov, všetko je len o zvyku, a po určitej dobe by to už mala byť len podvedomá činnosť. Polotóny môžu byť využité okrem tieňovania aj na odlesky, svetelné lúče, zmiešanie farieb, atd. Fantázia je bez medzi. Dúfam, že môj recept na polotóny bude užitočný pre začínajúcich grafikov, a ušetrí ich od lámania si hlavy nad tým, ako to je. Veľa zdaru.
V následujícím tutoriálu bych rád popsal základní kroky práce v programu Adobe Photoshop. Důležité je podotknout, že Photoshop je program na BITMAPOVOU grafiku. Abychom mohli odeslat Bastardu grafiku na trika, potřebujeme grafiku ve VEKTORU. Jak vektorizovat bitmapu už popsal ve svém tutorialu Jeňa. Lze samozřejmě pracovat rovnou ve vektorovém programu (Corel, Illustrator,...), ale mně víc vyhovuje tento postup.
Pokud to myslíte s kreslením v PC aspoň trošku vážně, je nutno pořídit si tablet. Kreslení s tabletem je podobné kresbě tužkou na papír, stejně tak tablet rozlišuje tlak pera na podložku. Následující práce je kreslena za pomoci tabletu Wacom Volito 2, což je už starší kousek... Tento a podobné tablety lze pořídit za cenu pod 1000 Kč. To je myslím rozumná investice, pro začátečníky dostačující vybavení :).
Nyní už k samotné práci. Spustíme Photoshop, v liště zvolíme „Soubor -> Nový…“ (klávesová zkratka CTRL+N). Otevře se okno, kde upravíme parametry našeho budoucího díla. Pokud budeme kreslit velmi složitou kresbu, bohatou na detaily, musíme zvolit co nejvyšší rozlišení (velikost plátna), aby bylo vše krásně ostré i při vytisknutí na větší formát papíru. Pokud budeme později převádět grafiku do vektoru, bude výsledek také kvalitnější.
Po potvrzení voleb se nám konečně otevře plátno pro naše veledílo :). Zvolil jsem rozlišení 3000 x 4000 pixelů, což se ve výsledku ukázalo málo, takže pokud to vaše PC zvládne, vysokým rozlišením nešetřete. Zmenšit obrázek můžete kdykoliv, naopak to beze ztráty kvality nejde.
Nyní by se vaše pozornost měla zaměřit na okénko s vrstvami (já ji mám vpravo dole). Photoshop umožňuje kreslení ve vrstvách, kdy je možné jednotlivé transparentní vrstvy nezávisle na sobě upravovat a přehazovat pořadí, jak jsou na sobě položené… což je velmi důležité a hodně to usnadňuje práci. Následuje velmi důležitý krok… nikdy, opakuji NIKDY nekreslete na podkladové pozadí. S tím se nedá manipulovat a nejde kreslit pod něj. Takže si vyznačeným tlačítkem na obrázku nebo nahoře v liště „Vrstva -> Nová vrstva“ (CTRL+SHIFT+N) vytvoříme novou transparentní vrstvu umístěnou nad pozadím.
Pokračujeme volbou vhodného štětce.
Z levého panelu nástrojů zvolíme Štětec. Dále v horní liště zvolíme stopu štětce… vybereme hned tu první, která simuluje tahy pera. Různý tlak pera tabletu na podložku zanechává na ploše různě tlusté čáry.
Nyní se můžeme pustit do samotné kresby. Fantazii se meze nekladou. Pro jistotu si ale zkontrolujeme, že kreslíme do průhledné vrstvy ;).
Tenkými tahy si načrtneme základní tvary, obraz můžeme lupou přibližovat, chyby mazat gumou. Důležitá je i historie (panel najdeme vpravo nad panelem s rozdělením vrstev), kde můžeme vracet zpět jednotlivé kroky naší práce... To když něco pokazíme nebo chceme překreslit jinak.
Když máme načrtnuté základy, postupně přidáváme detaily a upravujeme nepřesnosti. Tady nejde moc co radit, chce to hlavně cvičit a pořádně si vykreslit ruku. Knihy o práci s tužkou taky nejsou k zahození... :)
Doteď jsme kreslili jednou barvou do jedné vrstvy. Pokud chceme grafiku později vektorizovat, je dobré kreslit vždy jednou barvou do jedné vrstvy zvlášť. Když chci tedy teď vybarvit ústa, vložím novou vrstvu pod aktuální s černou kresbou a nakreslím červenou pusu.
Stejně postupujeme i s dalšími barvami. Když máme v obrázku třeba 5 barev, měli bychom mít 5 vrstev.
Výsledek svého úsilí si nezapomeneme uložit. „Soubor -> Uložit“ (CTRL+S). Tím se nám uloží PSD soubor, se všemi vrstvami a nastavením, abychom se k němu v případě potřeby mohli vrátit a dále s ním pracovat. Pokud se chceme se svým dílem pochlubit třeba na internetu, musíme grafiku uložit do JPG souboru. „Soubor -> Uložit jako...“ a tam změnit formát grafiky na JPG.
To by bylo protentokrát vše… Kreslete, zdokonalujte se. Se svou prací se můžete pochlubit i na mé stránce „inmax pictures“ na Facebooku, kde vám v případě potíží rád poradím.
